Proč a jak jsem vůbec začala dodržovat bezmasé pátky? Vzniklo to kdysi v dětství. Moje babička v pátek nejedla maso z křesťanských důvodů, a pokud jsme byli u ní na návštěvě nebo na prázdninách, museli jsme to dodržovat s ní. Vrátila jsem se k tomu v dospělosti, když jsme se s přítelem usnesli, že jíme maso téměř každý den, a...
Dnešní článek bude trochu smutný, ale i takový je někdy život. O to víc si člověk váží těch radostných chvilek, když se odpíchne ode dna smutku. Sice jsou vánoční svátky, ale Hubík by dnes oslavil své 4. narozeniny, proto vydávám tento příběh právě dnes.
"Chceš-li se něčeho zbavit, někomu to půjč."
Již jsem ve svých článcích párkrát zmínila svého otce Štíra. Můj přítel je pro změnu Rak s ascendentem ve Štíru. Na základě těchto bezprostředních zkušeností jsem si dovolila o nich dnes napsat a uvést tak na pravou míru, jak to s nimi vlastně je. Neprovází je totiž zrovna nejlepší pověst.
Jestli se těšíte na nějaké pikantérie z mého mládí asi vás zklamu. O nočním životě sice budu psát, ale ryze o tom pracovním. Ačkoli někdy jsem si po noční službě jako po tahu připadala.
"Na každém šprochu pravdy trochu."
Postupem času má pro mě přátelství více významů, než když jsem byla malá. Asi je to tím, že čím jsem starší, tím více času trávím s rodinou a kolegy. Pár opravdických přátel by člověk ale měl mít. To proto, aby neupadnul do deprese, ale do záchranné sítě přátel, když se zrovna nedaří a klesáte na mysli.
Jelikož je to rok, co se stravuji stylem přerušovaný půst, mohu se s odstupem času podělit o zkušenost na tento dle mého názoru účinný a dobrý způsob stravování.
Před nějakou dobou jsem vydala článek Nematky. Jedná se o můj nejčtenější článek a zároveň i můj asi nejoblíbenější. Zdá se, že otázka mateřství stále hodně hýbe společností. Některým matkám děti (vlastní i cizí) dost lezou na nervy a nadávají na ně, ale zároveň trochu pohrdají (nebo závidí?) námi bezdětnými.
