Užij kapra a Silvestra

"Carpe diem", praví latinské rčení, které nám chce říci: "Užívej dne." Poprvé ho prý užil Horatius. Už je to sice pěkná řádka let, ale jedná se o nadmíru nadčasový výrok.

Jako preburtální jsem měla moře času. Přišlo mi, že se vše neuvěřitelně vleče, ne jako dnes, kdy mám pocit, že jsou Vánoce i dvakrát do roka. Není nic zdlouhavějšího a pomalejšího, než když chcete, aby vám vyrostly prsa.

Když jsem byla mladší, občas jsem podléhala dojmu, že si musím užívat života, dokud to jde. Chtěla jsem stihnout co nejvíc akcí, různé zábavy a všeho možného, co město nabízelo. Bála jsem se, abych náhodou o něco zajímavého nepřišla. Někdy to byla kvantita na úkor kvality. Sotva jsem se někde ocitla, hned jsem přemýšlela, kde by to mohlo být lepší, aniž bych si správně vychutnala tady a teď.

Sice je fajn užívat si vinobraní, pivobraní, degustační večeře, festivaly a různá představení, ale nakonec jsem se kupodivu tak nějak nasytila všeho možného. Když mi do toho hodila vidle corona, trochu jsem se stáhla do klidu. Hezky jsem se zabydlela na terase, protože ten rok bylo opravdu krásně od jara do podzimu. Tam jsem si v klidu četla a jedla jsem hlavně to, co jsem sama uvařila. Sem tam jsme si něco koupili a dovezli domů.

Když jsem viděla, jak někteří navzdory různým zákazům paří zhodnotila jsem, že už to vlastně ani nepotřebuji. Ve dvaceti mi někdo, kdo seděl doma na zadku přišel nudnej a trapnej. Dnes mi přijde trapné mít každý víkend kocovinu. Co pro mě bylo zábavné kdysi už dnes vypadá zábavně jen občas. Každý si užíváme po svém. Nemusím si např. neustále kupovat něco nového a všem to hned ukazovat na nejnovější akci.

Na Silvestra letos budu přes noc v práci a přes den budeme doma s přítelem dělat to, co během roku. Takže si dáme něco dobrého, pustíme si k tomu něco dobrého a bude nám prostě dobře.

Místo flašky s alkoholem si raději otevřu knížku, místo modelu s flitry si vezmu teplé ponožky. Třeba moudřím! Nebo stárnu? Asi obojí…

Každopádně vy si užijte závěr roku dle svého gusta a momentálního rozpoložení ať už pod dekou na gauči daleko od hlučícího davu nebo méně pohodlně s kocovinou ve víru velkoměsta. Hlavně ať to stojí za to.