pro samý kuřata není kam plivnout,

...alespoň se to tvrdí v jedné písni. Lidé kolikrát říkají, že nemají čas, přitom ho máme všichni stejně. Jde jen o to, na co si ho chceme udělat a jak jsme schopní si ho zorganizovat. Mnohdy jsou to jen pouhopouhé výmluvy.

Usychá vám zahrádka a nutně potřebujete, aby trochu sprchlo? Zjistěte si, kdy si kupuji nábytek nebo nejlépe, kdy se stěhuji úplně. Jestli totiž vždy něco provázelo mé stěhování, byl to déšť. Kromě šperků jsem vyznavačem minimalismu a spoustu věcí rozdávám, nebo je postupně vyhazuji. Při každém stěhování jsem ale byla velice překvapená, kolik že to...

Již jsem napsala o tom, jak skvělé terasové sousedy jsme získali. Co jsme ještě návdavkem získali byl soused, který žil vedle nás. Soused je slabé slovo, byla to legenda žijící v domě přes 30 let. Oproti našim terasovým hochům byl však úplně jiná káva.

Co se týká kávy, nikdy jsem jí narozdíl od mého přítele nepřišla na chuť. S výjimkou koktejlu Bílý medvěd (White Russian), to se dá vydržet (ten však obsahuje jen kávový likér). Jinak mi ale káva v podstatě nic moc neříká. Přesto je důležitou a neodmyslitelnou součástí naší domácnosti.

Jelikož jsem před lety napsala povídku o životě se Smraďochem (neustále dostávám dotazy, zda opravdu nejde o mého přítele), rozhodla jsem se napsat i o mém druhém psíkovi jménem Hubert. Někdo by totiž mohl namítnout, že prvorozeného bílého slušně vychovaného a vycvičeného Maxíka mám raději než líného tlustého tmavšího povaleče Huberta. Jelikož...

Vyrostla jsem ve velkém rodinném domě, což je hezké označení pro starý kamenný barák. Součástí tohoto obydlí je velká zahrada. Právě zahradami jsme sousedili s našimi sousedy a jaké to je mít opravdové sousedy, jako je měly kamarádky z paneláku jsem neznala. Vždycky mi ale přišlo super sousedy mít a moc jsem si je přála. Představovala jsem si, že...

Kdo by se v období narozenin neubránil bilancování? Jelikož mám narozeniny před Vánoci a pomalu se blíží konec roku, neubráním se bilancování tak jako tak. Hodně žen řeší, co se změní po třicítce. Samozřejmě, že v ten samotný den, nebo den poté se toho až tak moc nezmění. Je to jak se s oblibou říká jen číslo. No jo, ale...

V životě jsem přestala s kouřením cigaret, pitím tvrdého alkoholu (skoro!), ale jestli se v něčem nemíním omezovat, tak je to nacpat si nácka něčím dobrým (v tomto kontextu mám na mysli žaludek, nikoli hanlivé označení nacisty). Jednou z tělesných radostí, které tady máme je jídlo. Byla bych tedy blázen, kdybych si to odpírala, no ne?

Podle názvu se můžete mylně domnívat, že píši o svém příteli. Naštěstí, není to pravda. Můj přítel je z těch dvou samců, které mám doma, ten voňavější. Ráda bych napsala o svém pejskovi Maxovi. Nemůžu říci, že by zase tolik smrděl, rozhodně ne více než průměrný pes. Je to ale dostatečně přiléhavé označení pro někoho, kdo je vám schopný...