Do nového roku se zvyky a zlozvyky (ne)

"Zvyk je železná košile. Zlozvyk hedvábná."

— Petr Šafránek

Největšího zlozvyku, kterého se mi za život podařilo zbavit je asi kouření. Nikdy jsem nebyla těžký kuřák, ale dát si sem tam cigárko po dobrém jídle nebo k dobrému pití mi chutnalo. Jak to tak bývá, k jedné cigaretě se přidá druhá, za chvíli třetí, pátá, atd. Nejvíce mě vždy dráždilo tvrzení: "Víš, kolik ušetříš peněz, když přestaneš kouřit?!" No, z vlastní zkušenosti vám můžu říct, že neušetříte vůbec nic. Pokud si chcete zakouřit, peníze si na to vždycky najdete a něco jiného si odřeknete. A když nekouříte? Koupíte si právě to něco jiného, co jste si odřekli, když jste kouřili, takže jaképak šetření?

Mým zvykem, který už nějaký čas dodržuji a již jsem ho zmiňovala dříve je to, že v pátek nejím maso, stravuji se pomocí přerušovaného půstu a jednou za rok držím suchý únor. Nedovedete si představit, kolik lidí to dovede rozdráždit. Absence masa a abstinence alkoholu v tu chvíli působí na okolí tak, jako bych se snažila vyrazit každému pivo a párek z ruky. Přitom tento zvyk je můj a nikomu ho nenutím. Přesto se okolí cítí téměř až dotčeně, když zdvořile maso s alkoholem odmítnu. Často pak slýchám: "Tak si dej maso dneska a zítra si nedáš! A jednoho panáka zvládneš!" Pokud má někdo slabou vůli, určitě mu to neberu, ale na druhou stranu tak trochu očekávám, že se setkám s respektováním mých zvyků, které omezují jen mě. Když jsem se tak rozhodla, dělám to pro sebe a své zdraví a nebaví mě to tomu samému člověku desetkrát vysvětlovat a odmítat donekonečna nabídnuté občerstvení, ač je to myšleno (doufám) dobře.

Dalším mým zvykem (skoro až vášní!) je třídění odpadu. Nejsem sice žádný úklidový desperát, ale mám zvyk třídit odpad na hliník, plast, papír, sklo a nově i na kávové kapsle. . Pokud bych tak nečinila, zažívala bych takový vnitřní neklid, že by za okamžik přerostl ve frustraci. Opravdu mě fyzicky až bolí, když vidím koš, ve kterém je smíchané všechno. Nedá mi to a papírek musím vylovit i kdyby se válel mezi použitými kapesníky a plesnivou cibulí a hodit ho k ostatnímu papíru.

Občas se vrátím z noční a vidím, že přítel zlobil hned nadvakrát. Jednak se na tajňáka v mé nepřítomnosti cpal sladkostmi a co je ještě horší, plastový papírek hodil do směsného koše! No, jestli je to to nejhorší, co tajně dělá, tak to ještě jde (ačkoli občas jsou papírky i v posteli, můžeme si tedy jen domýšlet jaké orgie se v mé nepřítomnosti doma odehrávají).

Jeden ze zlozvyků mého přítele je i to, že můj nasmrkaný papírový kapesník, kamkoli ho položím najde a vyhodí mi ho. Když si ho poté chci dosmrkat musím si vzít nový. No není to k vzteku?

Někdy se dva sejdou a ve svých zlozvycích si libují a jindy někdo svým dobře míněným zvykem může ostatní terorizovat.

A co vaše zvyky a zlozvyky? Nechť se vám v novém roce daří pěstovat ty krásné a ty méně krásné zase upozadit, ať už tomu chcete říkat novoroční předsevzetí nebo i jinak.

Přeji krásný nový rok!