Zubař

Z oprávněných důvodů jsem vždy měla respekt z těchto 3 lékařů: gynekologů, zubařů a patologů. Už jen proto, že dostat se jim pod ruku není zrovna za odměnu (ačkoli u posledně jmenovaného už vám to může být asi jedno).

Ale proč dnes píši na téma zuby? Za pár dní – přesněji 20. 3. je Světový den ústního zdraví. Přiznejte se, že jste to ani nevěděli? Pokud ano, máte ode mě velkou pochvalu. A kdo svého zubaře navštěvujete pravidelně, tak máte pochvalu ještě větší. Jestliže k nim máte podobně ambivalentní vztah jako já ještě je šance na nápravu a můžete se co nejrychleji objednat. Nemáte-li ke komu googlete a určitě na někoho přijdete.

Od roku 1996 jsem navštěvovala jednu paní zubařku. Chodívali jsme tam se školou a v čekárně dokonce visel obrázek, který jsem namalovala při výtvarné výchově. Časem jsem své návštěvy začala poněkud flákat, nikoli však péči o zuby. Občas jsem tam přišla, sestra mě naštvaně vyštrachala z archivu a udělala mi snímek s tím, že mi nic není a šla jsem domů. S menší odchylkou 5 let jsem si vzpomněla, že bych tam mohla zase zajít a situace se opakovala. Až do roku 2018, kdy mi paní zubařka oznámila, že odchází do důchodu.

Poté vzniklo až na pár dentálních hygien jakési vzduchoprázdno. Když s někým prožijete v nemoci i ve zdraví 22 let a on vám poté oznámí odchod, je to jako takový menší rozvod. Neuměla jsem si představit, že bych měla ústa otevřít na někoho jiného (s výjimkou několika svých kolegů, což by ale nebylo za účelem vyšetření). I na tu gynekologii jsem šla raději, dokonce 2x do roka. Z nějakého důvodu mi funkce ženských orgánů přišla životně důležitější než dutina hubní.

Časem jsem ale pocítila potřebu zubaře zase vyhledat. Však jsem taky překonala svojí obvyklou hranici 5 let a blížilo se mi 6. výročí. V práci mě ostatní začali strašit: "Kde chceš v Praze sehnat zubaře? Všichni už nemají smlouvy s pojišťovnami! Kolik let jsi tam nebyla? Připrav si balík peněz to budeš mít pěkně vykotlanou hubu za ty roky! Jdi rovnou ke kováři…"

Vzpomněla jsem si na návštěvu Mr. Beana u zubaře a šla tam s tím, že horší to nebude. Před vchodem se na mě přítel podíval a zeptal se: "Ty se bojíš?" Musela jsem přiznat, že ano. I když nevím, jestli jsem se bála víc ztráty zubů nebo peněz. Když jsem držela kliku viděla jsem penízky zvolna mizet z mého účtu. Nejdřív jen jako lehký vánek a potom jako pořádnou vichřici (proto se asi říká provětrat konto).

Nakonec prohlídka i přístup nového zubaře proběhl jako jsem byla zvyklá, takže jsem k novému dentistovi pojala důvěru. Na snímku nic nenašli, peníze po mě nechtěli až jsem byla skoro zklamaná. Asi jako když se naučíte na zkoušku, vytáhnete si dobrou otázku a oni vás jí nenechají ani dopovědět a posílají vás domů. A ty nervy okolo? Najednou je to během pár minut pryč. Takže mi naštěstí zbyly peníze, všechny zuby i dobrý pocit, že to mám za sebou jako ostatně vždy, když se něco dlouhou dobu odkládá.

Už ve škole nás učili, že prevence je nejlevnější a nejefektivnější na rozdíl od toho, když už problém nastane. Udělejte něco pro své zdraví, obzvlášť, když na to coby pojištěnec máte nárok. I já se pokusím polepšit a chodit na kontroly častěji.

Krásný den všem a užijte si ho s úsměvem!