Slizáci

K sepsání dnešního článku mě inspirovala nedávná návštěva v sauně. Určitý člověk, který si myslel, že je chlap jak řemen (ačkoli jeho fýzis i intelekt svědčily o opaku) mezi kamarády nahlas komentoval jistou dámu. Přijde mi to asi tak vhodné jako by lékař komentoval někoho, kdo se před ním svlékne v ordinaci.

Nejspíš každá žena někdy v životě (bohužel) narazila na slizáka. Pokud máte podezření, že ve svém okolí takové individuum máte, ale nejste si jistí, nebo spíše jisté, začtěte se níže a můžete si danou osobu zařadit.

Charakteristika typického slizáka

• Jedná se nejčastěji o stárnoucího nebo sexuálně dekompenzovaného pseudomuže.
• Další charakteristikou je to, že takováto karikatura je krásná asi jako plesnivé povidlo. Přesto se chová jako by byl Alain Delon jeho ošklivější bratr.
• Na všechny ženy bez rozdílu věku a vzdělání machruje jako aspirant na Nobelovu cenu, přestože má mozeček velikosti ocucané antiperle.
• Nejen mozeček dosahuje antiperlových rozměrů. Většinou se tyto partie nacházejí pod obřím pupkem.
• Mladé dívky, které se neumí bránit útokům starých nechutných pseudochlapů tvoří jejich časté oběti.
• Již zkušené ženy, které umí útok odrazit a dají najevo svojí nelibost a opovržení vůči takovému chování jsou slizákem označovány za lesby.
• Profesionální slizák se vás nemusí ani dotknout. Znásilní pohledem, tónem hlasu nebo nechutným výrazem v obličeji.
• Na ženy nahlíží jako na nižší formu života.
• Pokud je venku vedro na padnutí a vy na sobě nemáte skafandr, svoje chování obhajuje tím, že provokujete sporým oděvem.
• Váš nesmělý a rozpačitý úsměv považuje za souhlas s nabídkou kvalitního (?) sexu.

To je ale neštěstí, viďte? Především pokud je slizák v rodině nebo je jím váš šéf. Věřím, že uvnitř každého takového "chlapáka" je malý ubohý chlapeček, který má nulovou sebedůvěru, zato ego dosahuje obřích rozměrů. Většinou ani neví, jak se k ženám chovat a mají z nich strach, proto ta potřeba je ponižovat.

Co s tím? A co byste dělali s malým nevychovaným smradem? Nic jiného totiž slizáci nejsou. Divili byste se jak snadno se jich dotknete. Tato skupina obyvatel se mi naštěstí už delší čas vyhýbá, jelikož si u mě vyslouží maximálně ignoraci nebo soucit.

Ráda bych zde přispěla nějakou zaručenou radou nebo kouzelnou formulkou jak odpálkovat slizáky, ale pravdou je, že mi to šlo přirozeně až časem. Když je člověk mladý a nejistý, spíš se stává objektem touhy těchto hnusáků. Jediná rada je tedy asi zdravé sebevědomí. Věkem sice trochu chřadneme, ale o to ani tolik nejde, protože i na starší ženu si může někdo dovolovat. Zase to je jiná kategorie slizáků, ale slizcí jsou pořád.

Muž, který je skutečně mužem si nepotřebuje nic dokazovat a vykazovat výše uvedené. Pravého muže totiž nedělají svaly a už vůbec ne oplzlé kecy, ale činy a úcta k ženám, a nejen k nim. I k dětem, starším lidem a především sám k sobě.