Sebeklam

"Sebe samého zná každý nejméně."
- Cicero
Toto je tvrdé téma. V čem si sami lžeme? Ano, všichni bychom chtěli být mladí, krásní, zdraví, bohatí a plní duševních kvalit. Anebo ještě mladší krásnější a bohatší než už jsme. Kdo takový je, často na někoho ne tak šťastného kouká spatra. Ale nebojte, všichni se jednoho dne probudí a nebudou už na pořadu dne. Realita je taková, že jsme jen lidi a máme své chyby. Někdo je skrývá tak dobře, že je nepřizná dokonce ani sám sobě.
Malé oblečení
Jednou mi moje kolegyně řekla: "Hubený holky si myslí, že jsou tlustý, tlustý, že jsou obézní a obézní, že jim sluší legíny."
Někdy opravdu soudnost nekoreluje se skutečnou stavbou těla, váhou a jeho proporcemi. Také jsem si nějaký čas nemohla připustit to, že malé velikosti jako na vysoké škole už neobleču. Dokonce jsem se na své oblečení zlobila a divila se, že mi velikost 38 neplandá a nechtěla jsem si přiznat to, že oblečení se mi nesmrskává samo nebo v sušičce! Samozřejmě, je to i o střihu, ale když už vám to nesedí a nic se sebou dělat nechcete, hoďte na sebe pohodlnou čtyřicítku (myslím oděv), bude vám lépe.
Někdo si dokonce neumí své tělesné změny připustit do té míry, že nosí velikost oblečení, o kterém se domnívá, že je stále jeho, ale realita je už dávno jinde a vypadá v upnutém oblečení jako jitrnice. To je však častější jev u lidí, kteří bývali štíhlí a přibrali. Kdo je kulatější od dětství, většinou to umí nosit a obléci se úměrně svému tělu. Takové ženy obvykle působí i ženštěji, protože dobře vědí, že jim sluší přiměřený dekolt, košile, sukně, halenky a šaty víc než malé tílko a džíny na tělo. Člověk si musí být vědom postupného tělesného úpadku a umět si přiznat realitu.
Nejsem obézní, ale krev a mlíko a nemůžu za to
Toto je vůbec jeden z nejčastějších důvodů, proč jsou lidé obézní. Mají slabou vůli, jen samé výmluvy a lžou i sami sobě. Proto se říká, že hubnutí začíná v hlavě. Těch, kteří jsou v tom vlivem nemocí nevinně je naprosté minimum. Někdo má bohužel nezdravě nastavené stravovací návyky již od dětství a bojuje pak s jídlem a sám se sebou celý život. I kdyby vás všichni měli rádi takoví, jací jste a v jakékoli velikosti a o vzhled vůbec nešlo, myslete na své zdraví. Nadváha a být trochu oplácaný je možná do určité míry i záležitostí dědičnosti, ale obezita je nemoc.
Blbé fotky
Víte, že Miss World z vás už nebude, ale přesto tak nějak nesnesete pohled na své fotky? Víte, že nejste typ krásky, kvůli kterým se vedly války, ale že vypadáte až tak strašně jako na té momentce z oslavy? To neee! Někdo je fotogenický a umí se nastavit z té hezčí strany a mile se usmát. Jiný opravdu vypadá hůř než ve skutečnosti. Pokud ale na fotku použijete 10 filtrů a ve skutečnosti máte mastnou pleť samý kráter a na hlavě 3 chlupy nevalné kvality, nemůžete se divit, že vás pak v reálu nikdo nepozná. Občas se někdo ve snaze vypadat na fotkách dobře zkrášlí do takové podoby, že má obočí jak skobu, hubu à la kapr, oduševnělý výraz samoobslužné pokladny a celkově připomíná hlavní hrdinku filmů pro dospělé.
Vypadám mladší?
Každý si rád poslechne, jak mladě vypadá. Možná ne dívky v pubertě, kterým naopak lichotí, jak jsou vyspělé. Proč se za to, kolik nám je, stydíme? Protože se na to necítíme? Tak tím líp, jsme zdravého těla a svěží mysli! Stárneme všichni, nejen vy, tak se tím netrapte a užívejte si co je. Hrát si ale v období menopauzy na období puberty je trapné.
Nikdo nedocení, jak jsem chytrý a schopný
Ajéje. Pokud jste opravdu takový a víte to, nemusí vám to přece někdo říkat. Tak to prostě je a je běžné, že takoví lidé mají dle toho dobře zorganizovaný čas, kvalitní práci a jestli setrváváte někde, kde vám vaše schopnosti nezaplatí, asi zase tak chytrý nebudete.
Můj partner/ka je vůl/husa
Ale ale, takhle střílet do vlastních řad. Co vás k tomu vedlo narazit si takového pitomce? A ještě si ho nastěhovat k sobě domů a vyrobit si s ním další pitomečky? To asi žádný inteligent neudělá. Pokud chceme mít partnera oslnivých kvalit, měli bychom mu být schopní nabídnout to samé. Takže poznávejme sami sebe, kultivujme se ať můžeme něco pozitivního nabídnout potencionálnímu protějšku a předat to také dál. Nebo nemusíte dělat nic, ale pak si nestěžujte. Je jasné, že vás někdy něco naštve, ale řešte to v první řadě s partnerem a ne s kamarádkami po telefonu nebo nedejbože s kolegyněmi v práci.
To, co já by nikdo nezvládl a nevydržel
Nejspíš se někdo dostal na pokraj svých sil a musí se nechat ocenit svým okolím, které toho věčného vychvalování a fňukání zároveň má už plné zuby. Občas slýchám od určitých osob tuto větu tak často, že by to opravdu každý nezvládl a nevydržel.
Mé děti jsou nejlepší/nejhorší na světě
Tak tomu snad nevěříte. Nevím, jestli vás teď vyděsím nebo uklidním, ale mám dost kamarádek, které mají dost dětí a všechny jsou si vesměs podobné. Jestli si myslíte, že ne, klidně sněte dál. Je pravda, že ti, kteří jsou klidní a vyrovnaní a jdou svým dětem příkladem a mají na ně čas, mají děti víc v pohodě. Někdo má prostě jen děsné smrady, protože je sám rozmazlený dospělý. Ale jak říká moje teta: "Psi štěkaj, děti řvou a voda teče z kopců..." I to nejhodnější dítě někdy zazlobí a naopak raubíř vás může mile překvapit.
Závěr
Je to těžké nahlížet sám na sebe objektivně. Někdo je mistr světa a jiný je zase celý život zakomplexovaný a podceňuje se. Je to o povaze, výchově, zkušenostech a dalších faktorech. Na to poznat se máte celý život. Zeptejte se svých blízkých, čeho si na vás váží a kde naopak máte slabiny, možná budete překvapeni. Pokud se vám to nebude líbit a urazíte se (nebo se vás snad dotklo něco v tomto článku), nejspíš váš blízký trefil do černého. Když vás ale uráží nějaký hlupák, který vás ani nezná, neberte si to osobně. Asi jako můj (naštěstí už) ex-kolega, který ve své omezenosti a aroganci se svými téměř 150 kg na potkání urážel ženy, jak jsou tlusté a blbé.
Ať je to jak chce za vše dobré i špatné v životě si můžeme sami. Takže si přestaňme lhát do kapsy a svádět vše na ostatní. A hulvátů? Těch si nevšímejte, ti hulváty zůstanou, nenechte se jimi stahovat na stejnou (ne)úroveň. Nemusíte být ani nejmladší, nejhezčí, nebo nejhubenější. Úplně stačí, když budete v pohodě takoví, jací jste. A pokud vám to nestačí, můžete na sobě (kvůli sobě!) začít makat a ne si pořád jen stěžovat a obviňovat všechny okolo.