Příchod Milana

"Jsem tlustej!", přišel za mnou přítel a obviňujícím tónem mi dal na srozuměnou, že ve vztahu už nejsme jen my dva, ale nově i Milan*, jeho plíživě rostoucí (ne)přítel. Pomalu, ale jistě se dmoucí, trochu stydlivě, jako když slečnám v jistém věku raší nejisté lentilky pod kobercem.

Samozřejmě, že jsem za to mohla já. Respektive mé kulinářské umění, které se u mě rozvinulo kolem 27. roku věku, taktéž zcela nečekaně a plíživě, a podobně jako Milan nás všechny překvapilo.

Leč Milan byl seznán jako společník nevítaný. Asi jako když si chcete pořídit jedno dítě, a nakonec jsou z toho trojčata. Ne, až takhle dramatické to s přítelovým břichem nebylo. Přesto mě požádal, abych mu přestala servírovat pečené holuby rovnou do huby, ale vrhla se na trochu střídmější kuchyni.

Rozhodla jsem se tedy, že z půlky brojlera udělám poctivý vývar. V pořadu Prostřeno by se mě zeptali, jak dlouho jsem ho táhla. Má odpověď by zněla, že brojlera vzorně vychovaného mými rodiči jsem poctivě táhla půl hodiny papiňákem společně se zeleninou jimi vypěstovanou.

Vývar jsem udělala do největšího hrnce, co mám. Překvapilo mě, že má jen tři a půl litru. Jedla jsem ho (vývar, ne ten hrnec) celých 5 dní. Byl však natolik hustý, že jsem ho nastavila přibližně půllitrem vody. Malinko to zvýšilo můj stres z toho, že vývaru neubývá, ba naopak. Navzdory jeho vynikající chuti jsem o něj jevila zájem jen já a náš buldoček Maxík.

Přítelovu Milanovi to ale zjevně nebylo dost dobré, protože jednu porci snědl dobrovolně a druhou již pod nátlakem, když měl vývar slavit sedmidenní výročí od svého vzniku. V hledáčku jeho zájmu se totiž objevil frgál. Když jsem vstala od seriálu a mlčky jsem se chtěla odebrat na toaletu, přítel pravil: "No tak mi teda ještě kousek ukroj…", přesně jako když jsem byla u babičky a namísto nudlové polévky jsem chtěla další povidlovou buchtu.

Asi vás nepřekvapí, že přítel nezhubnul. A kdo za to může? Zase já! Kdo myslíte, že mu ten frgál koupil? Příteli jsem řekla jasně, že za Milana nepřijímám žádnou odpovědnost. A jestli si chce stěžovat, má to marné, protože z množství zkonzumovaného brojlera v několika litrech polévky už začínám kdákat.

Přítel se chce omluvit všem, kteří se skutečně jmenují Milan a chce dodat, že proti nim jako takovým nic nemá. Zároveň chce všechny upozornit, že čím jste starší, tím těžší je se ho zbavit. Pijte tedy s mírou (event. s Mírou) a jezte pokud možno bez Milana.

P. S. Než došlo k vydání tohoto článku, Milan nás v tichosti a doufejme, že i nenávratně opustil. Raději si zkontrolujte, zda se nepřestěhoval k vám.

*Milan by měl mít po právu malé m, ale vzhledem k jeho pocitu vlastní důležitosti jsem mu ponechala M velké.