Negativita

Dnešním tématem je negativita. Nejspíš i vy máte ve svém okolí někoho, kdo má často špatnou náladu, stěžuje si na kdeco a na kdekoho, má to v životě těžké a neustále vymýšlí katastrofické scénáře. I kdyby měl hodně peněz za málo práce, dobré zdraví a všechny možné výhody, stejně nebude dostatečně spokojený sám se sebou a tím pádem ani se svým okolím.

Někdo tak činí zcela nevědomky a vlastně ani neví, proč je tak zapšklý, nespokojený a naštvaný. Neumí být v klidu a hledá, co by kde na koho našel. Není to ale z důvodu přehnané horlivosti, ale spíš z důvodu vyvolání nějaké nepříjemné situace a utvrzení se v tom, že jenom já jsem ten nejlepší, jenom já dělám vše dobře a zase jenom já jsem ten nedoceněný ukřivděný chudáček. Pokud se ještě jedná o ženy, které opouští mládí a fyzická krása, může se z toho stát skoro až diagnóza. Chtěl by někdo z vás s někým takovým žít nebo pracovat? Hádám, že asi ne.

Někoho zkrátka klid a rovnováha nudí a potřebuje mít v životě adrenalin a neustále s někým bojovat. Čímž škodí nejen sobě, ale ničí tím i svoje okolí. Takový člověk je toxický sám o sobě a je jedno kde nebo s kým je. Nespokojenost je v něm, ale tam jí obvykle nehledá, protože má pocit jako správný chudinka, že za všechno můžou ti okolo, nikoli on. Je zkrátka otrávený a kudy chodí, tudy plive svoje jedy.

Domnívám se, že lidé plní negativity jsou prostě a jen nešťastní. Krátkodobě to asi známe všichni. Často souvisí i s únavou, přepracováním a stresem z toho, kolik se toho na nás valí. Nezřídka je to tlak na výkon. Šéf a klienti neúnavně něco požadují a kdo podniká, tak má zase starosti s tím, aby dostatek klientů vůbec měl.

Když se stane to, že k nepříznivému prostředí přispíváte také, je nutné si to přiznat. Dalším krokem je zamyšlení, kdy se to ve vás hromadí a proč. V jakých oblastech svého života nejste spokojení? Věřím, že je vždy co zlepšovat. Mělo by být ale i něco, v čem je vám dobře a kam se můžete uchýlit, pokud nemůžete (nebo nechcete) svoje prostředí změnit úplně. Negativita lze samozřejmě eliminovat pozitivitou, ale to už jí musíte mít opravdu hodně pro sebe, aby vám jí zbylo dost i pro ostatní.

Jaké to má řešení? Pokud je to někdo, s kým dlouhodobě vycházet nemusíte, jen tak přijde, zasmrádne sírou a jde zase jinam, dá se to vydržet. Horší je, když je to časté nebo někdo z rodiny, s kým se tak trochu stýkat musíte. To pak chce asertivitu, smysl pro humor a zůstat klidný. Občas si to někdo bohužel splete s tím, že negoušovi začne lézt do zadku, aby byl klid. To ale rozhodně řešení není. V práci pak vznikají různé skupinky a konkurence mezi kolegy, což může nepříjemné ovzduší podpořit.

Někdy mi dokáže během minuty zkazit náladu někdo hodně nepříjemný např. na přepážce, když potřebuji něco vyřídit. Pak si pomyslím, že ten na druhé straně okénka to má asi těžší než já, když je tak naštvaný a nepříjemný. Pro mě to bylo pár minut, ale ten druhý tam sedí třeba několik dní po sobě od rána do večera a také má svých starostí dost. Možná je váš úsměv to jediné pozitivní, co takový zaměstnanec za celý den vidí.

Negativita je zkratka okolo nás, někdy i v nás. Snažme se jí příliš nepodporovat a být co nejvíc pozitivní. Někdy je to těžké, tak si nezazlívejme, že nám to vždy nejde, tak jak bychom si přáli a soustřeďme se na to dobré (viz Vděčníček).