Naše slepice

Jako mnoho obyvatel malého města chováme i my domácí zvířata. Kromě králíků máme i drůbež. Její počet je lehce kuriózní a mnoho lidí zaskočí. Chováme totiž přesně čtyři slepice. K tomu, abyste věděli, jak takový chov vypadá, je nutné rozebrat si psychologii těchto podivuhodných tvorů. Většinu lidí by totiž nejspíš ani nenapadlo, že jednotlivé slepice se jedna od druhé (nejen vzhledem), mohou lišit, stejně jako by většinu mužů nenapadlo, že ženy (stejně jako slepice) jsou každá jiná.

Náš chov se skládá z gangu slepic a jedné samotářky. V čele tohoto tříčlenného gangu je ta nejagresivnější. Říkejme jí slepice Tyran. Když sekáte na polínku něco pro jejich nenažrané zobáky (kosti apod.), drze se vám plete pod sekerku, a když jí odeženete, obejde vás a začne z druhé strany nanovo. Její útočná povaha se projevuje i vůči jejím slepičím kolegyním. Další z nich je slepice poměrně Průměrná. Odpovídá všeobecně zakořeněné představě o tom, jak mají slepice vypadat a jak se chovat. Chodí za Tyrankou a o ničem nepřemýšlí a nerozhoduje. Je spokojená, když se na ní neupíná pozornost a je vesměs flegmatická. Nyní přejdu ke slepici Samotářce. Je poměrně individualistická a z nějakého důvodů nechce být členkou gangu. Má svůj rozum a neuznává autority a agresory. Na konec jsem si nechala slepici abnormálně Blbou. Ze všech slepic, které jsme dosud chovali, je ta nejblbější. Její omezenost dosahuje dokonce takových rozměrů, že když jí hodíte krmení, šlape v něm a nechápe, že je to k jídlu. Až když ostatní začnou konzumovat, lítá od jedné ke druhé a začne jim žrádlo tahat ze zobáku. To, že šlape v tom samém jí nevysvětlíte. Výraz v jejím mrňavém očíčku i tón jejího kvokání je opravdu nejapný. Dokonce i podle peří poznáte, že je blbější než ty ostatní. Aby toho nebylo málo, jedna z nich vymyslela to, že vejce se nemají snášet, ale žrát. Vypadá to tak, že jedna z nich snáší a ostatní u ní sedí jako tři sudičky. Když je dokonáno, vrhnou se na oběť (vejce) a společně ho sežerou. Po odhalení tohoto zločinu jim hlavní chovatel (táta) ukázal ten nejdelší a nejostřejší nůž s tím, že pokud nepřestanou, budou padat hlavy (což by se stejně stalo, poněvadž jsou již vynesené). To by to ale nebyly slepice, aby si daly jen tak říct. Vesele žraly vejce dál, až jedna po druhé začaly ubývat. Slepičí vývary byly opravdu znamenité. Jen s Blbou slepicí byly potíže. Byla totiž tak blbá, že se ani nedala normálně zabít. Na prkénku zkroutila krk tak, že bylo velice obtížné jí zaříznout.

Závěrem mohu jen dodat, že podle mého sledování se slepice ve své podstatě příliš neliší od lidí. Vždy narazíte na nějakého tyrana, který vám vše sežere, na flegmatika, kterému je všechno jedno, na někoho normálního a na úplného blbce, který vás svým kvokáním bude neustále rozčilovat, a jen těžko se ho zbavíte...