Je to poslání…

Ať už vzpomínáte na svá školní léta v dobrém nebo ne, musím uznat, že být učitelem opravdu není jednoduché. Sama bych toto poslání vykonávat nemohla, neboť můj způsob vysvětlování je takový, že by nejspíš nikdo nic nepochopil. Takže to dnes zkusím vzít stručně.

Při vzpomínkách na školu základní se mi vybavuje jeden můj spolužák. Příliš se neučil, ale jeho logika byla téměř bezchybná. Při hodině češtiny totiž tvrdil, že autorem Písní kosmických nemůže být nikdo jiný než Kosmas. Učitelka tehdy málem zajela pod katedru (nevím, zdali šokem či smíchem).

To můj přítel měl na ekonomické škole daleko uznalejší češtinářku. Docela dobře si poradil se zadáním slohu, které znělo: napište příběh s napínavou zápletkou a rozuzlením na formát A4. Dostal tehdy známku 3 a to proto, že nedodržel požadovaný rozsah povídky. V jeho podání zněla: "Přistáli jsme na Marsu a klíče se našly."

Přítel Pavel měl na medicíně spolužáka, který měl taháky důmyslně přidělané všude možně po těle a díky gumám je opravdu tahal jako králíky z klobouku. U jedné zkoušky vstal náhle z potítka se slovy: "Končím, praskla mi centrální guma", přičemž bylo k vidění, jak zkušební místnost opouští v doprovodu obláčku četných taháků.

Nicméně ani Pavel nebyl žádný svatoušek, ačkoli jsem ho z toho mnoho let podezřívala. Na gymplu dozajista zanechal silný dojem své uzavřené a mírné povaze navzdory. Např. dostal poznámku za to, že v jídelně podložil kývající se stůl knedlíkem. U maturity z ruštiny na otázku "Kulturní zařízení našeho města" vyjmenoval (patrně slovensky s ruským přízvukem) všechny hospody, kudy se k nim dojde a jaké tam točí pivo. Kdysi se školou jeli na spartakiádu a učitel je nabádal, aby je nenapadlo jít do hospody. Kluci, kteří o to do té doby ani myšlenkou nezavadili uznali, že to je skvělý nápad a v hospodě si dali pár piv. Při předcvičování se jim začali kutálet drobné z kapes a kluci namísto sestavy lezli po zemi a hledali koruny. 

Moje máma pracující na střední škole (nikoli jako učitelka) mi vyprávěla, jak jedno z dětí v písemné práci tvrdilo, že ústřední dvojici Bible tvoří Eva a Vašek. Doufám, že se jednalo jen o nějakou recesi.

To já na střední škole měla na tělocvik paní ředitelku. První hodinu si nás nechala všechny nastoupit a zajímalo jí, co kdo hrajeme. Hrdě jsem tehdy předstoupila před své spolužačky, pěkně zpříma jsem se podívala paní ředitelce do očí a prohlásila jsem: "Na sport jsem nepoužitelná, ale hraju na housle."

No vidíte, co musí učitelé všechno vydržet? Být studentem občas není žádná legrace, ale pokud chce někdo učit, nesmí mu scházet smysl pro humor…