(Coronavi)rus

Vlivem posledních událostí často dostávám otázky, co si myslím o současné politické situaci. Ačkoli se o politiku snažím příliš nezajímat, pravdou je, že určité informace se k člověku dostanou i když nechce.

Takže co si o tom myslím? Myslím si, že je fascinující, že vraždící zloprcek z Ruska dokázal něco, čemu bych ještě před pár měsíci nevěřila. Ze dne na den prakticky zrušil covid. Ještě před měsícem jsem byla odhodlaná odejít kvůli povinnému očkování z práce. Dneska už to v podstatě nikoho nezajímá. Pochybuji o tom, že někdo testuje uprchlíky na hranicích a děje se něco? Umírají kvůli tomu masy? Nevím o tom.

Ráda bych vyjádřila svůj soucit s Ukrajinci. Stejně tak mám ale i soucit s těmi Rusy, kteří s agresivní vládou nesouhlasí, a jsou proto neprávem považováni za ty zlé. Chtěla bych podotknout, že jsme lidé ať jsme odkud jsme. Stejně jak tomu bylo s covidem, člověk by neměl dávat ultimátní pravdu tomu, co nám říkají média. Čímž nechci současnou situaci zlehčovat. Jen chci říci, že člověk by si neměl pořád donekonečna pouštět zprávy a propadat emocím, které ani nejsou naše.