Pocházím z malého města (7 tisíc obyvatel) a vždy jsem v tom spatřovala mnoho výhod. Jednak jsem měla skvělou dostupnost (škola, lékař, pošta, obchody, kroužky, kamarádi) a jednak jsem to měla blízko do přírody a díky velké zahradě jsem byla obklopená přírodou vlastně pořád.

"Sebe samého zná každý nejméně."

"Ve zdravém těle zdravý duch."

Většina z nás musí chodit do práce, pokud si chceme udržet nějaký ten životní standard pro nás a naše rodiny. Jak se říká, jedna z největších závislostí je na výplatě. Mám určitý finanční polštář, ale kdyby mi každý měsíc na účtu nepřistála jistá částka, časem by to zásadně ovlivnilo můj život.

Kdysi mi moje paní učitelka na 2. stupni základní školy dala kartičku s jediným slovem - NEOČEKÁVAT. Sama pro sebe si jí nadepsala, aby si tak často připomínala, jak pošetilé je čekat něco víc. Zjevně ze mě vycítila má velká (a jak se později i ukázalo) zcela zbytečná životní očekávání.

Viděla jsem už docela hodně pořadů o vězení, šikaně a různém týrání. Jestli jsem ale něco vyhodnotila jako opravdovou hrůzu je to americká střední škola. Pokud se to tedy střední školou nazvat dá, protože po jejím absolvování nemáte v podstatě žádnou kvalifikaci na rozdíl od škol našich. Podobnou (ne)důvěru jako ke školskému systému mám i k...

Nevím, kde se vzala fáma, že protiklady se přitahují. Nenapadají mě žádné důvody, proč by si měl abstinent rozumět s alkoholikem nebo idealista s materialistou? Protiklady poté, co se blíže poznají a nabaží prvotní fascinace z toho, že někdo je úplně jinej a úplně úžasnej než oni, zjistí, že to je sice pěkné, ale nedá se s ní/m žít.

O životě v malém bytě jsem se již zmínila ve článku Minimalismus, což byla ale spíše humorná glosa, nebo se ohledně bydlení můžete zamyslet u článku Dům vs. byt. Dnes bych vám však ráda nabídla pár tipů, jak žít v malém prostoru a nezbláznit se z toho.

Je podzim, s tím se dny zkracují a noci jsou dlouhé. Nastává zvláštní mezidobí, kdy nemusíme zapínat klimatizaci ani topení (alespoň na pár dní). Na spoustu lidí padá podzimní splín a vlivem úbytku sluníčka i deprese. Velká dovolená je většinou za námi a nastávají časy dešťů a teplejšího oblečení.

Samostatnou skupinu lidí, se kterými se můžeme setkat (často v práci) tvoří perfekcionisti. Občas mají falešný pocit, že musí všechno umět a vědět. Také jsem tímto fenoménem lehce postižená. Projevilo se to hlavně při studiu. Měla jsem pocit, že když nejsem na zkoušku 100% naučená, nejsem na ní připravená vůbec. Co si ale budeme povídat, nic a...